Z blogu hejtmana

1. srpen  2017

Abilympiáda

Zní Vám tento název podivně? Nic si z toho nedělejte, mně taky. Když se mi v kalendáři objevila událost s tímto jménem, tak jsem se hned pídil, kam že to vlastně pojedu a co tam budu dělat. Vysvětlení bylo hned v následujícím textu: jedná se o soutěžní přehlídku schopností a dovedností lidí se zdravotním postižením. Akce se konala ve škole na Komenského ulici v Karviné a musím říct, že hned jak jsem se objevil ve dveřích, tak jsem byl vtažen do děje. Mezi spoustou dětí našich i z Polska jsem dostal zástěru s nápisem Škola řemesel a první úkol, vyrobit si píšťalku. Velmi soustředěný jsem si za přísného dohledu jednoho z přítomných mladíků vyvrtal do špalíčku potřebné díry akuvrtačkou, uřezal kousek zploštělého kolíčku (2x jsme spolu měřili a pak jednou řezali), vlepil jej do vyvrtaného otvoru a začal pískat. Funguje. Dokonce i Oswald doma na ni reaguje, byť s výrazem, jestli se pániček opět nezbláznil. Po krátké přestávce u pana včelaře s ochutnávkou medu jsem byl přesunut ke stolu s vrbovými proutky, kde jsem si upletl „osmeráka“ k Velikonocům. Je pravda, že není příliš dlouhý a je to spíše trochu nepovedený pendrek, ale nepochybuji, že splní svůj účel. Co neutluču, to ukoleduju říkačkou, kterou mě naučil táta před pětapadesáti lety. Vyrobit z drátků a korálků květinku (to jsem dělal naposledy v 1. třídě) pro mou ženu, to už byla brnkačka, byť se mne zcela nekorektně ptala, co to je, když jsem ji pln pýchy tuto květinku předával. Prostě úžasná atmosféra a skvělá nálada. Vždy si v takové společnosti dětí, které to mají v životě o hodně těžší, uvědomím, jak je náročné se jim věnovat. Za to budiž všem ve škole v Karviné velký dík, stejně jako všem, kteří se této profesně náročné, ale přitom tolik potřebné práci věnují.

Ivo Vondrák


 

© 2016 - 2024 Všechna práva vyhrazena